ROMANCE.

Laguna se jako samet leskla

v oleandrů toužné vůni, mdlé.

V oprýskaném, starém zrcadle

shlížela se modrá růže ze skla –

Jak by echa harfy v blízku zněla,

před mátožnou hlatí stanul stín

čarovného Venušina těla.

Měsíce střep klesal do hlubin –

Paruk běl a černé v tvářích masky

mihly se pak, rudý krásek ret,

v divém tanci dávno mrtvé chásky!

Nahé šíje v třpytu zlatých tret –

Palác třás’ se do základů hloubi,

až se v blízku jitřní ozval zvon,

chrám kde šerý má San Simeon,

milenci kde bloudí v květném loubí...

Laguna se jako samet leskla,

v oleandrů toužné vůni, mdlé.

V benátském tom, slepém zrcadle

truchlila dál modrá růže ze skla...