RONDA. (I.)

V Tvém oku viděl jsem vždy život celý,

vše, co nám úsměv dá i co vlas bělí,

vše tají se tam v šeru, v přehluboku,

i mládí zpěv, i vážnost v klidném toku,

i něha večera, i pohled smělý.

V něm skryto to, co prosí i co velí,

v něm místo pro blesk je i pro pocely.

Tak mír i sílu čerpám v každém kroku

v Tvém oku.

Já zřel je, jak se září smíchu stkvěly,

i slzou trpkou jak se pozachvěly

Tvé oči, jež mi plály mnoho roků.

V nich viděl jsem již vždycky příští sloku

i květ, jenž všechny rány tiše zcelí,

v Tvém oku.