Rondeau monotonní.

By Jaroslav Vrchlický

Kde břeh, se ptáš? Jak vlny divě ječí!

Ten před Madonnou v tiché prosbě klečí,

ten Mamonovy nohy chytá v křeči

a tomu vše jest nástrahou a léčí.

Kde břeh?

Až po smrti zvíš, kdo v té půtce větší,

kdo rval se slovy, či kdo rval se meči,

kdo podlehl, kdo povstal vítěz v seči –

Čas, Osud, Lásku v posled Smrt jen zléčí.

Jen Satyr hýká a jen koza mečí,

chlív teplý jest a venku nebezpečí.

Kam vrhneš se? Ó, fráse, slova, řeči!

Kde břeh?