Rorate, coeli!

Rorate, coeli, duše všech žízní,

žízní již po léku celičký svět!

Roste déšť, který vzkříšením vyzní

pro každý uvadlý naděje květ!

Rorate, coeli, do duše manu,

v jejíž mír ulehl rozporů kvas,

krůpěje víry naroste v ránu,

již pochyb rozjitřil oheň a mráz!

Rorate, coeli, v celý svět září,

tolik co slunce jí vydechne v den,

ať se zas duše k životu zjaří,

která vždy zapadla v mrákotný sen!

Rorate, coeli, do srdce žárem,

vždyť s nebe láska stupuje k nám!

Srdce ať v rouše očisty jarém

pro ni se v nejčistší rozklene chrám!

Nivy-li vlaží rosa a jíní,

soumrakem sotva roj vylítne hvězd,

rorate, coeli, rorate nyní,

soumrak kdy nad lidstvem nízko tak jest...