ROVNOST

By Stanislav Kostka Neumann

Jde chuďas cestou necestou

a šofér letí ve výzbroji,

nehledě k tomu, rovni jsou:

ten po svých spěje, ten na stroji.

Jednomu kožich tíží plec,

druhý je v lehčím ošacení:

toť, přátelé, však jejich věc,

povaha lidská stejná není.

Urazí oba mnoho mil,

ten rychle, a ten pomaleji,

neb nedbá, by si pospíšil;

dle potřeby své lidé spějí.

Stroj leckoho i přejede,

nu, nehodou to nazýváme,

však řeč se o tom nevede:

když pěšky jdem, tak pozor dáme.

Jen sobě ponechte svůj cit:

každého anarchistu láká

pneumatiku poškodit

a vrhnouti se na měšťáka.

A tohle umlčí váš hlas,

nespokojení buřičové:

co chcete ještě, prosím vás,

vždyť oba jsou přec voličové!