ROZČAROVÁNÍ

Šel jsem si v dálku pro štěstí.

Nemoh’ jsem je však nalézti.

Rostlo snad příliš vysoko,

a já byl zrozen hluboko.

Lákaly hvozdy, blažil luh.

V srdci mém pěli ptáci tuh;

mnil jsem, že vzlétnu do oblak!

Marně jsem čekal na zázrak.

Jarý věk prch’... Květ štěstí vad’.

Hořka zlý smutek v srdce vpad’.

Větrem jen s vrchů zaznívá

romance lásky blouznivá.