ROZCHOD S MUSOU

Ty, Muso, vidím v poměr náš teď jasně:

Byl neútěšný a vždy fatální.

Na slávu nemyslím a skládám básně

Pro sebe ulicí jda banální.

A zlato vidím třeba v kupě sazí,

Je přízemní teď moje umění.

Uličník pískne v rým, pak rytmus zkazí

Vrabčák, jenž letí na trus v dláždění.

Vždy podle chůze chodců báseň spředu

A rachot vozů v drsný poem svedu –

A blázen připadám si veliký.

Siréna houkne, vrací mne zas na zem,

Rozfouká sny a rýmy zmotá rázem,

A básník mizí mezi dělníky.