ROZCHOD

Slyšelas? ten hlas tak divně zněl,

někdo vraždil, někdo si to pěl.

Půjdu hned. A nemám síly,

srdce kvílí, počkej chvíli:

někdo odumřel.

Skalami je cesta daleká,

musit myslit vraždí člověka.

hlava šílí, počkej chvíli –

nechce, nečeká.

Na nebi až oči dohoří,

temno bolest vášně umoří.

Hlava srdci dodá síly,

v propast vrhne sen svůj bílý,

duše uhoří.

Lidská duše louka rozkvetlá,

sterým žitím k slunci vyletla.

Dnes ji bij, až hořem šílí,

zítra hrdá, plná síly

míří do světla.

Květ jsem trhal, hvězdy zapadly,

umřel měsíc bledý, přepadlý,

slunce vstává, počkej chvíli,

dotrhám tvůj květ si bílý,

chorý, uvadlý.