Rozdíl.

By Adolf Heyduk

Tvé líbání tak vášnivé,

tak divoké, tak palné,

jak žhavé dechy scirocca,

jenž v poušti zrozen dálné.

Tvé oko plápol prerií,

a bílá ňadra tvoje

jsou vlny věčně zmítané

na moři nepokoje.

Tvá touha jako mořský vír,

jenž k prsoum loďku táhne;

tvé srdce jako věčný blesk,

jenž po shoření práhne.

To není jiskra milosti

a lásky tiché loubí,

to zšílenělý vášně stesk

a zřídlo kruté zhouby.

Ach, nech mne jít, ach, nech mne jít,

ty nejsi z oné země,

kde dívka k prsoum skloněná

zří v oko toužně, jemně.

Tvá láska – orla k loupeži

je křídel rozepnutí,

a láska Češky – v růžovém

je loubí spočinutí.