Rozhled. (Pravda.)

Komu libo, spoj se s tímto světem,

po radostech jeho lichých baž;

začasté však stůj a pouvaž,

jak vše kolem tebe míjí letem.

„Není-li vše vadnoucím jen květem?“

Tak se klidným rozumem svým taž,

avšak hned se odpovědí blaž,

již ti Kristus dává svatým retem:

„Já jsem pravdou ozářená cesta,

ta jen vede do věčného města;

cesty té se nikdy nespouštěj!“

V nebi jen jest kvítí nevadnoucí,

tam jen svítí světlo nehasnoucí,

světlo to vždy na zřeteli měj!

Mluví-li kdo proti Bohu Synu,

mluví z něho pokušitel sám;

poznej jeho blud a chytrý klam,

neuvaluj na se hroznou vinu.

Kristus přísně kárá chabou třtinu,

apoštoly za vzor dává nám,

z nichžto každý vida tonout prám,

teskně volal: „Chraň mne, hynu, hynu!“

Vlasti drahé hrozí nebezpečí

rozbouřeným mořem, satan ječí;

každý chop se skály Petrovy!

Ona pevně stojí v bouřném moři,

ani pekla moc ji nerozboří,

nevyvrátí z ruky Kristovy.