Rozhovor.

Kdož ti, Šumavo má,

jitro-li se dení,

skráně otrněné

zlatem orumění?

Kdože by to činil,

než červánek zlatý,

krásu sypající

na luhy a chaty.

Kdože ku potěše

líbá rosu s očí?

Slunko žhavým retem

z oblaku-li skočí,

rozhlédne se kolem,

zlatem dolů tryskne,

vřelé políbení

na čelo mi tiskne.

Kdože, moje milá,

temnou kadeř splétá?

Smutná meluzína,

do kraje-li slétá,

poletuje, těká,

naříká a pláče,

v sluj že zvěř pospíchá,

v hnízdo plaché ptáče.

Kdože, moje drahá,

pěkné nožky myje?

Bystřina, jež stříbro

v skalnou pánev lije;

a ten milý vánek,

v habří-li se vzruší,

soucitným svým dechem

líbá je a suší.

Kdože, krasavice,

zrcadla ti staví?

Kdož jiný, můj milý,

nežli jasné splavy.

Z těch se v ústret všemu

živá krása prýští,

žel že mně je často

černá bouře tříští!

Kdože, černobrvá,

krásné oči nítí?

Svatojanské mušky,

skryty v drobném kvítí;

za májové noci

tak mi zrakem srší,

jako při slunci-li

drobné perly prší.

Kdo pak tě, má kněžko,

večer v roušku skrývá?

Jezerní ta panna,

věrně starostlivá;

kryje mne a chrání

stále bez ustání,

večer přicházívá,

prchá za svítání.

Kdo pak, paní moje,

na roušky ti přede?

Aj, rusalky šedé,

které jeseň vede;

což jsi neviděl jich

ruče jak a hbitě

lesem natahují

hebce tkané sítě?

Kdože, parádnice,

živůtek ti robí?

Ta, jež svěžím mechem

staré buky zdobí:

vesna čarodějka,

vždyť i do netřesku

jemné květy sype

na skalnatou stezku.

Kdože ti, má snilko,

kolébavku zpívá?

Ukypřelé boučí,

jedle takt mu kývá;

ten večerní soumrak

hledě skrze mlází,

tisíceré hvězdy

v jarní sen mi hází.

A kdo, čarodějko,

ze spánku tě budí?

Cizí řeč a výskot,

bodajíce v hrudi;

jen když od vás někdo

k mým se prahům vrátí,

pro důvěrný hovor

s ním nemohu spáti.

Řeč tu čarozvukou,

plnou krás a vděku,

jakou slýchala jsem

za dávného věku,

jakou slýchala jsem

v potěše i trudu –

kdy, ach! kdy ji zase

denně slyšeť budu?

Kdy že slyšeť budu

z malinových retů

písně plné slunce,

zkazky plné květů?!

Kdy mi zahlaholí

zpěv ten z každé chatky?

Kdy mé časy mladé

vrátí se mi zpátky?!