Rozkoš v slzích.

By Simeon Karel Macháček

Kdo nikdy nepoznal,

Jak slza blažila,

Co, čil-li slast a žal,

Mu oko svlažila –

Ten neví nic, jak sladká jest!

Kdo ruku matky své

Byl slzou nepolil,

Když křivdy všeliké

Všech kalily mu chvil –

Ten neví nic, jak sladká jest!

Kdo nikdy tužbu svou,

By milý obraz jal,

Byl slzou jasninkou

Si neukojoval –

Ten neví nic, jak sladká jest!

Kdo nikdy v boji zlém

Se štěstí neodřek’,

A slze v želu svém

To nelkal sobě vděk –

Ten neví nic, jak sladká jest!