ROZLOUČENÍ (I.)

Co přimělo mne ruku pozvednout

a zvolat „Ave“, když jsi nesen byl

z příbytku našeho? Proč pozdravem

jsem římským zdravila tvé ostatky,

jak svého vítěze kdys zdravil lid,

čekaje u bran Říma? – Dnes už vím.

Pohybem zdravila jsem bezděčným

vítěze nad životem. V neznámo,

svých skutků nesen jasnou perutí,

bys pozdraven tak – vešel vítězem!