ROZLOUČENÍ

By František Zavřel

Buď s bohem, velký Korsikáne,

já miloval lesk orlů tvých,

můj zrak se tmí a slza kane

jak milenku opouštěl bych.

Je nutno jíti! Svět je jiný

než zdálo se ti, Císaři,

hnus, malost, zrada, propast špíny,

kde žádná hvězda nezáří.

Co byli platni orli tvoji

nad umravněnou Evropou,

co platen genius tvůj v boji

s hlupců a lotrů potopou,

co platni vítězství tvých posli,

tvých ňader strašný ekrasit,

jenž stále explodoval – osly

nedovedl jsi porazit.

Nedovedl jsi, neboť tito

jsou vladaři až na věčnost,

ti blbci, kterých je ti líto,

ti řekli tvému letu: Dost!

Ujařmili tě, věnec trní

položili ti ke skráni,

ti lotři, kteří tady chrní

od paty k hlavě ve zbrani.

Je směšné proti nim se hnáti,

bíti se s nimi marné jest,

ti dobře zaplacení kati

jsou věčnější než požár hvězd.

Jediná zbraň: pohrdat jimi

a smát se ve tvář zlosyna.

Kam tady s perutěmi tvými.

Buď s bohem, lásko jediná!