Rozpínám ruce...

Rozpínám ruce přibita na kříž

v paprsky sladké do bílých květů,

modlím se k tobě, vzývám tvou jsoucnost,

sevři můj obzor do váz mých retů,

slza neb hvězda ať tiše skane,

žízním, ó Pane!

Konec je blízký, začátek snadný –

korunu z trní přiložit k skráním,

a já své čelo před tebou skláním,

a chci, chci třebas polibek zrádný,

ať umru, padnu,

jak růže zvadnu,

jen dřív ať hvězda v srdci mi vzplane,

neb slza skane,

žízním, ó Pane!