ROZPJATA KŘÍDLA...

Rozpjata křídla k novému letu,

okovy tvrdé klesají již:

otroků duše shnětené v bláto,

k výšinám modrým vzneste se výš!

K lazuru nebes za novým cílem,

který se rdí tam za lemem hor –

ku předu – bratři! Jitro nám svítá,

mlhy již klesly za vlhký bor.

Nad nivy stkvoucí v ranní se páře,

nad města, vísky, továren ruch,

od kladiv černých, od výhní žhavých

povznes' se k slunci svobodný duch.

Do modré dálky snivé se oko

za cílem slunným upíná výš – – –

Dále! vždy dále nad lesy černé!

Mohutná křídla rozpjata již!