ROZPOMEŇ SE.

ROZPOMEŇ se, rozpomeň,

co’s mi slibovával,

když na naší zahrádce

šeřík prokvetával.

Šeřík modře prokvetal

a v něm ptáček zpíval,

a ty’s mi tak upřímně

do očí se díval.

Sliboval jsi, sliboval,

ale dostál málo,

a mně jest, jak bylo by

vše se mi jen zdálo:

Jak to ptáče zpívalo,

jak se květy chvějí, –

a o tom tvém pohledu

ach, tak nejteskněji!