Rozsévač.

By Eliška Krásnohorská

Dobře můj milý mlčívá,

máček-li sladký zasívá;

dobře můj milý mlčí,

sic by mu narost vlčí.

Vzejde mu každé zrnko snad,

pole se zbarví v růží sad,

máčky mu plné zkvetou,

hrstku mu vrátí vsetou.

Kdyby však pustil v zrníčko

jedno své sladké slovíčko:

vzejde tam hořké bejlí,

upřímné oči zmejlí.