Rozšiřte Boha!

By Jaroslav Vrchlický

Od pólu k pólu veliký zní hlas: Rozšiřte boha!

ať puknou tmy a vládne jas a jas: Rozšiřte boha!

Pryč s maskou prázdných pojmů, bytosť buď,

tvar jeho vesmír, moře jeho hlas: Rozšiřte boha!

Zem celá budiž perlou jedinou,

kterými blýská zářný jeho pás: Rozšiřte boha!

A přec buď ve všem on, buď strom i keř,

buď zrno písku, na oase trávy hlas: Rozšiřte boha!

O břehy věčna ať opírá ruce své,

jak pes pod nohou nechť mu skučí čas: Rozšiřte boha!

A prostor velký, bez hrází buď jeho vzduch,

jímž mění se v tvar nový zas a zas: Rozšiřte boha!

Však srdce člověka buď pravý jeho trůn,

zvěst o něm štětce kmit a dláta ráz: Rozšiřte boha!

Ať z písní básníka a z révy poháru

svit oka jeho blýská, pojí nás: Rozšiřte boha!

Ať s milenců rtů splývá jeho věčný dech,

zem celá budiž jedné lásky kvas: Rozšiřte boha!