ROZTESKNĚNÍ.

Dnes svítí nebe italské pod velkou večernicí,

dnes se to krásně lásce sní o duši milující...

Dnes se to krásně horuje o vášni srdce vzletné,

a ještě krásněj’ miluje... O dolce far niente...!

Tam na laguně černavé, když docela se sšeří,

za zpěvu čarných barkarol se plaví gondolieři,

signory v náruč svírají v objetí těsném, němém,

na klín svůj tisknou horoucně hlavu i s diademem...

Můj Bože, být dnes Italem a být dnes gondolierem –

a s bledou signorou si tak plout po kanálu šerém –

své veslo vlnám odevzdat a srdce Věčné Touze –

rty ve tmě tisknout k ženským rtům tak nekonečně dlouze...