Rozumím...

Jen dále se mnou pojď,

ještě mne doprovoď –

po tomto století,

lidskosti má.

Vykonáme cestu

od dědiny k městu,

kde duch jest volnosti,

i kde dřímá.

Co pravíš, bázlivá?

Lidská vášeň divá

nechce tě přijmouti

v svůj zloby kruh?

Že bys ji mírnila,

nad zlem vítězila –

proto spjat násilně

tvůj jesti duch?

Nyní ti rozumím...

Slova další tlumím,

vím již, proč v chatrčích

přebýváš jen.

Na srdci dělníka

tvůj chvíli umlká

žal, neb víš, že vyrve

z pout on tě ven.