Ruch.

Ozývá se jaro z hrdla kukulenky,

růže outlé pučky v kypré skládá plenky,

sojka pérce tříbí, pinka hnízdo vije,

a v kment odívá se nevinná lilije.

Sta myšlenek vonných chová jabloň v hlavě,

i javor, co bloudí tamo po výšavě;

včelka zlatopasá z květu na květ brnčí,

a k jarčoku tihne šuhaj mladosrnčí.

Hlasy mladušíka potřásají snětí,

a ty jeho oči v širé dálky letí;

hlavu vzhůru nese, vzpíná štíhlé nohy,

jak by se chtěl napit s modravé oblohy.

Světlonožka lítá v rozpučelém keři,

slouchá, jak si cvrčík cimbalík tepeří;

klen i tis horečkám pohádky své bájí,

a srdce myšlenky na písně odkájí.