Rudé pece.

V noci deštivé a tmavé

ocelárny pece žhavé

otvírají rudý jícen,

noční vzduch je jimi vznícen.

V záři, kterou nebe rudne,

míhají se stíny bludné

jako zatracenců shluky

ve propasti věčné muky.

Jako z pekla temné brány

duní těžkých kladiv rány,

bez ustání nocí buší,

sny se krčí v mojí duši.

Žhavý vzduch je rudě vznícen,

slzami a pláčem sycen,

lidské bídy vzdechy vanou

touto nocí ulekanou.

Jaká hrůza, jaké děsy!

Temnou cestou prchám v lesy,

jako smyslů zbaven v trávě

pláči hořce, usedavě.