RUDÝ BLESK.

Nic není nad tvůj rudý blesk,

jenž tázavě v mou duši pad’ –

tvých očí oslnivý lesk

chlad ocele měl dosavad.

– Pozlátka zmizel třpytný jas

i frasí přísnost upjatá:

teď ke mně promluvila v ráz

tvá nejryzejší podstata!

Oh, co se chvělo v nitru tvém

modliteb lásky nejčistších,

než blesk, jenž spal v tvé duši něm,

se z nejskrytějších hlubin zdvih’!

Jak často stáh’ tvé hrdlo stesk,

jak vzpínala Jsi náruč tmou,

než odvážil se tento blesk

v zrak muže šlehnout s důvěrou!

– Týž blesk, jenž chvěl tvým embryem

už ve mžik tvého početí

ti svítí rudým plamenem

na cestu v žhavé objetí –