RUŠTÍ AUTOŘI.

Jen k vám už vracím se, vy péra poctivá,

vy milosrdní duší zpovědníci,

vy soudci, s jejichž rtů jdou slova hrozivá,

však mírní úsměv je, jenž září s vašich lící.

Nač sobě, jiným lhát? Den letí k večeru,

a duše černou tmu, v níž všichni jdem, už tuší...

Ve vážný rozhovor se s vámi zaberu,

neb býti připraven se v také chvíli sluší.