RŮŽE OUSTECKÉ. (I.)
– Ach, pánové a knížata!...
– Co chce ta luza proklatá?...
– My do tábora prosit jdem.
– A my vás biči vyženem!
– My ruku svou vám podáváme!
– A my vám ruce osekáme!
– Chcem milost přát vám, v zajetí
kdo našem bude úpěti.
– Nám milost!... Psi! My vaši zem
i vás, kacíři, rozšlapem!
– Bůh vítězství dá pokorným –
– Jdi v peklo i s tím bohem svým!
– Chcem umřít svojí u víře.
– My spálíme vás, kacíře,
a rozházíme kletý prach
pak polem světu na postrach.