Růže polední. (3.)

Růže má, ty vadneš o poledni,

marná péče, marná touha má!

zemdlel květ, obledla barva svěží,

a mé lásky život – umírá.

Umírá, a já své srdce stratím!

tak-li krátká byla radosť má?

růže, již má láska pěstovala,

nedočká prvního večera?

Slunce žhavé! ustaň se svým ohněm! –

marně – marně – oheň pálí dál –

ani nebe nemá slitování –

a já bych tu srdce vyplakal!