RŮŽE SAADIHO.

Po dobrých skutcích jsem jak po rose vždy práhnul.

Kdys děcku sirotku jsem z nohy trn vytáhnul.

Tu v noci ve spánku přede mnou prorok stanul,

mne pojal za ruku, nad etherem, jenž planul,

ráj ukázal mi, v něm tisíce růží plály,

jak lesy tměly se a ve vůni se smály,

a ke mně zašeptal: Ó viz tu, boží muži,

co z trnu jednoho plá tobě vonných růží!