RŮŽE.

By Antonín Klášterský

Ta růže tvojich na ňadrech

jak byla svěží z rána!

Teď blíž se tisknem – žeh a žeh –

a je tak pomačkána!

Tak při dvou šťastných objetí,

když duše v duši letí,

ó, žel, že musí trpěti

vždy stranou někdo třetí!