Různé cesty.

Měl jsem Tě rád, já věřil Tvému svodu,

já celou duši svou Ti darem dal,

já v neplakaných slz jsem tonul brodu,

já s tváří úsměvnou si srdce rval.

Byl klamán jsem a šálen vždy a znova,

Tvůj úsměv úskok byl, Tvůj celot klam,

až protkla mě Tvá slova ocelová,

že bez Tebe mám jiti zase sám.

Mráz náhlý pad’ mé duše na úrodu

a v lebku mou to vniklo jako hřeb,

Ty kráčela jsi k svatebnímu hodu,

já v stopách Tvých šel sobě na pohřeb.