RŮZNÉ LISTÍ. (I.)

Já poklady mám ceny neskonalé,

že slovem nelze vypsati jich krás.

Jsem lakom, počítám je zas a zas

a skrytě přehlížím je neustále.

Z nich nejvíce si vážím stužky malé,

jež spjala kdysi kadeřavý vlas

a na bílou se šiji kladla v pas:

mně dražší, plášť než purpurový krále.

Však někdy stužka závist ve mně vznítí

a závistí již chci ji v kusy drát –

než rty mé dovedou nás usmířiti.

I líbám ruce své, vždyť jsem je klad

kdys v ruce, jež teď nelze políbiti –

žel! nelze sama sebe zulíbat!