RŮZNÉ LISTÍ. (VIII.)

Na nebi hvězda jediná

pohlíží s mračen dolů.

Snad mi chceš něco povídat,

vyjasnit duši v bolu?

Sama jsi, milá hvězdičko!

Jindy když tam jsem vzhlídal,

i skrze mračna na tisíc

zlaťoučkých hvězd jsem vídal.

A když se mračna rozprchla,

po nebi jasno všude:

dvakrát jsem tolik spatřil hvězd

jiných než oko chudé.

Hvězdičko zlatá, jdi jen spat,

a přikryj se tím mrakem.

Jindy že jinak bývalo,

díš mi svým dobrým zrakem.