Rybář.
By Adolf Heyduk
To hloupé živobytí,
jen stále ryby chytat,
chci radš na Piazzetě
bohaté pány vítat.
Ti cizí páni věru,
ti mají peněz mnoho,
chtí vidět starou slávu,
a já chci těžit z toho.
Až dosti toho nalhu
za peněz plné hrstě,
koupím si modrý střapec –
a čapku z rudé plstě.
Pak hnědou kamizolu,
a budu dělat pána,
a v kavárnách chci ležet
až do bílého rána.