Rybář.

By Adolf Heyduk

To hloupé živobytí,

jen stále ryby chytat,

chci radš na Piazzetě

bohaté pány vítat.

Ti cizí páni věru,

ti mají peněz mnoho,

chtí vidět starou slávu,

a já chci těžit z toho.

Až dosti toho nalhu

za peněz plné hrstě,

koupím si modrý střapec –

a čapku z rudé plstě.

Pak hnědou kamizolu,

a budu dělat pána,

a v kavárnách chci ležet

až do bílého rána.