Rybářská píseň.

Osuda rybákům lahodí,

Voda pole jim, pluh je lodí;

Semene na záhon nehodí,

Ve keseru žeň však nachodí.

Kudy zemi vln tok protéká,

Role zasahá jich daleká;

V moři bohatý lov je čeká,

Hlubina i žádná neleká.

Nebesa se mračnem zatají,

Vlny vody mutné se vlají,

Ale oni bouřem nelají;

V moku ryby kalném lapají.

Rybaři ti švarní a pleší

Vždy u vodě ladné se těší;

Lichota nemá v nich peleší,

Proti Bohu řídko kdy hřeší.

Kdy se tuto pak dost naloví,

V životě si věčném pohoví;

Kudy v nebe, Petrem se doví,

Bohu je, rybák, rád opoví.