S bohem.

Tak zhynout máte, krásné city lásky,

jež jste se zňaly dobrým krásným okem,

a nedbajíce srdce na otázky,

vždy proudily jste krátkých písní tokem?

Já našel píseň svou v tak oku mnohém, –

buďte s bohem!

Už nikdy nesmí duše v duši čítat,

zda zdárnou láskou přímě k mé zas cílí,

tu hvězdu zhaslou nesmím v nebi vítat,

jen cítit mám, jak píseň v srdci kvílí,

již našel jsem v tak krásném oku mnohém, –

buďte s bohem!

Můj lásky háj, on rychle opadával,

on listem svadlým všecka pokryl místa,

mně chladný soucit dávno s bohem dával,

a soucit nový ráj mně neuchystá,

který jsem opěval v tak oku mnohém. –

Písně, s bohem! –