S koncem roku 1920.

By Bohuslav Květ

Rok pro mne osudný se blíží k svému skonu.

Své štěstí ztratil jsem v dnech jeho soumračných

a život pro mne písní jest jen hluchých tónů,

jež pustou ozvěnou se tříští v ňadrech mých.

Hlubokou ránu v srdci, já v rok nový vkročím

a vím, že útěchy ni v jara květech všech

již nenajdu, že bude jeden hrob mým očím

zas cílem vždy, kde v ticho zazní jen můj vzdech...