S „METEOROLOGIÍ SLUNCE“.

Ty, za sluncem jež zvedáš zraky stále

a sleduješ běh jeho triumfálný,

víš nejlépe, co štěstí v náš svět žalný

se řine z jasu jeho neskonale.

Však rovněž víš, že v radosti i v žale,

ať kyne stín, či hrozí nám žár palný,

nám větší slunce plá v kraj idealný,

nás k sobě táhnouc věčně, vždy a dále.

To slunce láska jest, nechť třeba zhasne

to zemské slunce, nesmrtelná ona

sta jiných rozžhne v záři slávojasné.

To slunce myšlénka, to k dobru snaha,

jež, nechť i tvorstvo, nechť i člověk skoná,

plát bude dál, zdroj radosti a blaha.