S NOVÝM JAREM.

Hle, pod našimi okny na zahradě

jak svěží už jsou záhonů všech lemy,

jak strom pln puků a jak dlouho němý

se ozval kos, hlas k nové písni ladě.

Zas jedno jaro, v jehož teplé vnadě

se stápím celý, prohřát nadějemi,

kdy mohu říci: Nezávidím zemi

a mezi pěvci v první letím řadě!

Však ještě loni smutný tak a bledý,

kdy bílý květ se na haluzích lesk’,

jsem přál si míti kolem sníh a ledy.

A v podušku tím hloub jsem hlavu vrýval,

čím více v síň mou padal slunce blesk

a čím pták z venčí toužebněji zpíval.