S ONOHO BŘEHU.

Krásná, kouzelně krásná je země,

hra vln, šum lesů, oblaků let.

A bohatství zvuků a rytmů je ve mně,

můj svět.

Milovaná, tvá duše

proč? marně bude se ptát.

A bude tvé srdéčko mrtvě a hluše

údery těžkými lkát.

Milovaná, zhýčká, skonejší jiný

tvé ňadro, tvůj radostný klín.

V třpyt tichý se rozptýlí s druhými stíny

kdys milý, daleký stín.

I budou traviny větrem se chvíti,

noc půjde za dnem a za nocí den.

I budou zas lidé na zemi sníti

života podivný sen...