S PETŘÍNA.

O kaštan podepřen dolů zřím

ze šera Petřínské stráně.

Jas slunce poslední rozlilo

na střechy, věže a báně.

Zmlkají zvonice v soumraku.

Okénka budov se lesknou.

Kvílivé hoboje z ostrovů

chvilkami ke mně až stesknou.

Lamp světla v hloubce se kmitají,

den barvy stále víc tlumí;

vše ztichlo, pobledlo, zapadlo –

jen řeka tam dole kdes šumí...