S TEBOU.

By Jaroslav Vrchlický

S Tebou jsem vypil lásky zlatistý kalich,

edenu víry stržen tak bláh’, tak mlád!

Dnes to jen piji v douškách tak malých, však stálých,

leč vím, co piji, a piji to rád,

v proměnách času, v starostech titěrně malých

piji Tvé lásky ten zlatistý kalich

s Tebou!

Dopiji? – Nikdy! Leda snad ve smrti oba.

Víš, po prvé jak jsem Ti ruku na hlavu klad?

Co všecko kdy chtěla nám urvati zloba?

Kdo všecko u cesty vedle nás pad’?

kde syčela zmije, svíjel se had?

Vzpomínej! Dopijem! Co chce tu mdloba?

I z ruky Smrti si Láska po smrti zobá

s Tebou!