S TOU PÍSNÍ NA RTECH...

S tou písni na rtech šel jsem životem,

s tou písní na rtech a v té písni cele.

Hrát Tartuffy ctnost viděl jsem

a krátkozraké hrát spasitele.

Bouřil se leckdo, leckdo zmdlel,

leč já jsem šel

s tou písní na rtech.

S tou písní na rtech šel jsem ulicí

v podivné doby takové.

U vatry, do tmy hořící,

hřáli se obchodníčkové.

Z nich mnohý hanbu za podušku měl.

A já jsem šel

s posměšnou písní na rtech.

Zívala nuda, zášť se šklebila.

Nemilováno vznikalo mé dílo.

– Ta doba přece špatná nebyla:

zněl výkřik písně, srdce prudce bilo.

Je lehčeji, byť orkán prudce hřměl,

dokud jsi šel

s tou písní na rtech.

Nezírej chladně ve dnů šeď

a sen svůj nepotřísni.

Zbaběle, plaše nepohleď

v tvář doby, písni!

Osude, radost dej či žel,

leč přej, bych šel

s tou písní na rtech.