SAD V DUBNU.

Na stezkách písek zhuštěn deštěm;

dubnovým deštěm.

Těžce se šeřík k zemi kloní;

prorvalo slunce šedé clony.

Z krůpějí

stal se z brilantů šperk.

Pěnkavy pějí,

červeně, žlutě, do dálky

křičí azálky.

Koberce planou záhonů.

V zeleném jasu svítí

stříbro platanů

a ještě více

jásají bílé a rudé svíce

kaštanů.

V louži

se plouží

a kormidluje

potápník

a v louži pluje

radostná líce

člověka.