SAD V OČÍCH

Trs jiřin pod mým oknem plane,

se mlží nachem západu,

mně do pokoje vůně vane

dne hasnoucího náladu.

Ztich’ večer... Ženský soprán zpívá

při doprovodu klavírním.

Rci, ženo, proč má duše snivá,

když opájím se hlasem tvým,

je šťastna jako v mládí snad

a v sféře zvuků světelných,

ó, rci, má drahá, čím to asi,

že zřím v tvých očích vznícených

dnes při západu vzkvetlý sad,

proč purpurem tvé hoří vlasy?