Sad zapadlý a tichý jako snění.

Sad zapadlý a tichý jako snění,

travička zelená jak vlásky země,

třešně tam kvetou v bílém roztoužení,

a potok zpívá hlasitě a temně,

a někdo bloudí sám tím tichým sadem.

A vzpomíná a do květů se noří,

mizí v těch větvích jako za oblaky,

a velké světlo srdce k nebi hoří – –

Ty vzdálený – pojď zapadni tam taky –

hleď – někdo bloudí sám tím tichým sadem.