Sadba.

Mám já kvítek, kvítek z ráje,

Tomu nedám vadnouti:

Nastala mi radost máje,

S kvítkem tím mi mladnouti.

Zda si dobře neporadím,

Když ten kvítek dověrně

Do komůrky teplé sadím,

Do srdéčka Lidky mé?

Tam se ujme utěšeně,

Hluboko se vkoření,

Hájit budu jej codenně

Ode větrů moření.

Ústa mé jej budou vlažit,

Oko na něj bude plát,

Srdce mé jej teplem blažit,

A můj dech mu chládek vát.