SALOME.

Sotva již může tragičtěj

věc býti skoncována,

nežli když taká Salome

o hlavu připraví Jana.

Byl jeden Honza – skoro Jan,

bez kompromisu vždycky.

Ať na vsi, nebo ve městě,

ved život poustevnický.

A nechytračil, nešplhal,

jen v budoucno se díval,

(až z garderoby velbloudí

havelok mu jen zbýval.)

Na lesní med v té době sic

mu žoldy nestačily,

však z kobylky přec na večer

buřtíček býval milý. –

Nu, žil a snil, vše byl by dal

za ideál svůj český –

(pardon! chci raděj držet se

biblické mluvy hezky!)

Tož také jinou postavu

již na papír zde nesu:

Heroda, který připlet se

sem z idumejských lesů.

Človíček věru líbezný:

jiskry se z očí trousí,

huba jak meč, a kolem ní

jak pikový král fousy.

A Sokol! – říct chci Makabej!

(zas mi se pletou ta jména!)

žena – toť Judit! A pravý kroj

má jejich Salomena.

Byly to chvíle nadšení,

pro národ zápal mladý,

a Honza byl by budoval

na lidech těch své hrady.

Tož nevím – nechci zaplétat

Jana do věcí marných –

však Honza, zdá se, utonul

v Salome kukadlech žárných.

To ještě zlé by nebylo,

není co na to říci!

Jeť krásné, mít pro ideál

vtělenou Beatrici.

Však tu jak bouře žene se

světová velmoc nová,

a Judskem též vlá vítězně

již tóga šarlatová.

Tu Herodes se přebarvil

a přes noc purpur natáh,

a pacholků a trabantů

měl ihned houfy v patách.

Má věstník vládní v pravici

a nadmuv tvář jak dudy,

tiskne své druhy bývalé

Herodes, tetrarcha rudý.

A ženské – jako sfantěné

frygické nosí čapky.

Tak radikální! Běda však,

kdo nelíbe jim tlapky!

Ó, Jene, Honzo, v poušti sníš?

Teď do svědomí hřímej,

a popleteným horalům

to bělmo s očí snímej!

A řekni – co však? Co ty díš?

Herodes se ti jen směje.

Kdo poštval ženy zbujnělé,

s tím zle se, brachu, děje!

Herodes – ten cpe bažanty

a pivečko si loká;

a zatančí-li Salome,

tu jako tetřev toká.

A kdyby chtěla celý svět,

jí zvůle ta je dána. –

Nu, ona mnoho nežádá:

zatím jen zhubila Jana.

Ó, Jene, Honzo, hrdino,

co je teď po tvé práci,

když srdce – chci říct, hlava tvá

jí v rukou vykrvácí? – –

Ba, sotva může tragičtěj

věc býti skoncována,

nežli, když taká Salome

o hlavu připraví Jana.