Salon se naplnil, hudba již zvučí,

Salon se naplnil, hudba již zvučí,

matinée v proudu je – těšte se, slepí!

soucit a láska již chystají střepy,

léčivé náklady z tuku a žluči.

Sám a sám pár jeden tancem se mučí,

ostatní družina k židlím se lepí,

baví se díváním, kritikou, klepy,

pro dobro obecné trpět se učí.

Štěstí, že déle tu nemusím býti,

obolus dal jsem jíž, mohu zas jíti;

lépe, než v mámivých voňavek puchu,

venku je na čistém, lahodném vzduchu,

moře kde bije ve pěnivém ruchu,

slunce kde třpytivým paprskem svítí.