Sám divím se...

By Jaroslav Vrchlický

Sám divím se, že věnec, jejž mi splítá

z ostrého hloží zloba kolem čela,

krvavou hvězdou nadšenosti zkvítá...

To lepší část mé duše temnem kmitá

jak hvězda, která v noci s dráhy sjela

a v pádu se dna oceanu chytá...