sám nejsi nic...

sám nejsi nic,

a nebýt sám je těžké,

ptáků je na sta, květů na tisíc

a všecky jsou hezké,

co jsi však mezi nimi

s rty nesdílnými?

sám nejsi nic

a se svou marnou pýchou

jdeš pánem z nemanic

nevlídnou líchou,

jsi černými hnán mračny,

spadlý list soběstačný.

sám nejsi nic,

však s druhým srdcem síla

a člověkem jsi ještě víc,

když srdce rozbušila

ozvěna touhy lidské

po sklizni harmonické.